Srpnová okupace Československa 1968

Foto: Pixabay

Srpnová okupace 1968

V roce 2019 si připomínáme 51 let od výročí jedné z nejčernějších chvil českých novodobých dějin. V noci z 20. na 21. srpna 1968 vpadla v čele se sovětskými vojsky také vojska  polská, maďarská a bulharská na území tehdejšího Československa. Stalo se tak na žádost konzervativního křídla Komunistické strany.

Chceš si zahrát zdarma a vyhrát? Klikni ZDE

Okupace Československa v srpnu 1968

Důvod k invazi bylo potlačení takzvaného Pražského jara, jak je označováno období, které bylo politicky volnější a které začalo v prosinci 1967. Invaze zamezila dalšímu uvolňování a diktatura Sovětského svazu ukázala, že umí pouze používat hrubou sílu ke svému vlastnímu prospěchu.

Okupace začala obsazením důležitých československých měst i letišť, kam Sovětský svaz dopravoval letecky další vojenskou techniku. Bylo přerušeno rozhlasové i televizní vysílání, byli zatčeni vrchní představitelé státu Dubček, Smrkovský, Černík a další.

Další týden trvaly masové protesty, ovšem vojska na našem území zůstala až do 21. srpna 1991. Tohoto dne opustili Československo i poslední vojáci.

Rok 1968 okupace

Rok 1968 se až do srpnové okupace nesl ve znamení uvolňování režimu. Dnes toto období nazýváme Pražské jaro, přestože se nejednalo pouze o jaro a hlavně ne pouze o Prahu, ale o celé Československo. Tehdy se stejnému období říkalo polednový vývoj, polednová politika nebo obrodný proces.

Snaha urychlit demokratizaci se nesetkala s pochopením Sovětského svazu, který po neúspěšných vyjednáváních vyslal do tehdejšího Československa tisíce vojáků i těžkou techniku. Právě vpád sovětských i dalších armád znovu nastolil tvrdý režim z padesátých let

Okupace 1968 - oběti

Jen v roce 1968 zemřelo na následky invaze 108 Čechů a Slováků. Do roku 1989 zemřelo kvůli okupaci 402 civilistů, většina na následky dopravních nehod.

Sovětská armáda hlásila za první měsíc okupace 104 mrtvých.

Mezi jednu z nejznámějších obětí můžeme označit studenta Jana Palacha, který se v lednu 1969 na protest proti okupaci upálil a stal se tak symbolem a inspirací pro další studenty, mezi nimiž můžeme jmenovat Jana Zajíce, Evžena Plocka, Josefa Hlavatého a Michala Lefčíka. Na protest se upálili i další zahraniční studenti.

O Janu Palachovi byl natočen i chválený film, který bude uveden do kin na výročí okupace, tedy 21. srpna 2018. Na trailer se podívejte zde:

Výstava k 50. výročí okupace

Výstava Paměť národa ‘68 připomíná prostřednictvím fotografií a příběhů osudy lidí, kteří okupaci zažili na vlastní kůži. Výstava začíná 21. srpna 2018 a bude trvat až do 4. září.

Vernisáž proběhne na pražském Vítězném náměstí v prostoru Šesťák.

50 let od okupace - výročí

V roce 2018 slavíme 50 leté výročí od okupace. I když se jedná o velmi bolestivou vzpomínku, je potřeba si ji neustále připomínat a vzdělávat i mladší generace, které toto období nezažili. Ruská anexe Krymu z roku 2014 a stále probíhající Válka v Donbasu na východě Ukrajiny stále připomínají, že Rusko se svých imperialistických zvyků tak úplně nevzdalo a že je potřeba si Českou republiku stále bránit.

Varšavská smlouva

Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci), je smlouva o vojenské pomoci, která fungovala v letech 1955 až 1991.

Mezi státy Varšavské smlouvy patřily Albánská lidová republika (do roku 1968), Bulharská lidová republika, Československá republika (později ČSSR), Maďarská lidová republika, Německá demokratická republika (od roku 1956), Polská lidová republika, Rumunská socialistická republika a Svaz sovětských socialistických republik.

Právě na základě Varšavské smlouvy vznikla žádost konzervativního křídla Komunistické strany o vpád sovětských vojsk na naše území.

Speciální vysílání České televize s rozhovory

Česká televize na 50 výročí v roce 2018 měla na 21. srpna připravený speciální program. Uvela snímek o Alexandru Dubčekovi - nejdůležitější postavou Pražského jara. Krom toho uvela celou řadu dokumentů a rozhovorů mapující 50 let staré události, které je stále potřeba si připomínat.