Srpnová okupace Československa 1968

Hrajte ZDARMA v casinu – získejte NEJVYŠŠÍ ODMĚNY!
	Hodnocení	Hry zdarma	Bonus k vkladu
		ANO	25 000 Kč	HRAJ ZDARMA
		ANO	5 000 Kč	HRAJ ZDARMA
		ANO	5 000 Kč	HRAJ ZDARMA

18+ Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.

Foto: Internet

Srpnová okupace 1968

V roce 2019 si připomínáme 51 let od výročí jedné z nejčernějších chvil českých novodobých dějin. V noci z 20. na 21. srpna 1968 vpadla v čele se sovětskými vojsky také vojska  polská, maďarská a bulharská na území tehdejšího Československa. Stalo se tak na žádost konzervativního křídla Komunistické strany.

Chceš si zahrát zdarma a vyhrát? Klikni ZDE

Okupace Československa v srpnu 1968

Důvod k invazi bylo potlačení takzvaného Pražského jara, jak je označováno období, které bylo politicky volnější a které začalo v prosinci 1967. Invaze zamezila dalšímu uvolňování a diktatura Sovětského svazu ukázala, že umí pouze používat hrubou sílu ke svému vlastnímu prospěchu.

Okupace začala obsazením důležitých československých měst i letišť, kam Sovětský svaz dopravoval letecky další vojenskou techniku. Bylo přerušeno rozhlasové i televizní vysílání, byli zatčeni vrchní představitelé státu Dubček, Smrkovský, Černík a další.

Další týden trvaly masové protesty, ovšem vojska na našem území zůstala až do 21. srpna 1991. Tohoto dne opustili Československo i poslední vojáci.

Rok 1968 okupace

Rok 1968 se až do srpnové okupace nesl ve znamení uvolňování režimu. Dnes toto období nazýváme Pražské jaro, přestože se nejednalo pouze o jaro a hlavně ne pouze o Prahu, ale o celé Československo. Tehdy se stejnému období říkalo polednový vývoj, polednová politika nebo obrodný proces.

Snaha urychlit demokratizaci se nesetkala s pochopením Sovětského svazu, který po neúspěšných vyjednáváních vyslal do tehdejšího Československa tisíce vojáků i těžkou techniku. Právě vpád sovětských i dalších armád znovu nastolil tvrdý režim z padesátých let

Okupace 1968 - oběti

Jen v roce 1968 zemřelo na následky invaze 108 Čechů a Slováků. Do roku 1989 zemřelo kvůli okupaci 402 civilistů, většina na následky dopravních nehod.

Sovětská armáda hlásila za první měsíc okupace 104 mrtvých.

Mezi jednu z nejznámějších obětí můžeme označit studenta Jana Palacha, který se v lednu 1969 na protest proti okupaci upálil a stal se tak symbolem a inspirací pro další studenty, mezi nimiž můžeme jmenovat Jana Zajíce, Evžena Plocka, Josefa Hlavatého a Michala Lefčíka. Na protest se upálili i další zahraniční studenti.

O Janu Palachovi byl natočen i chválený film, který bude uveden do kin na výročí okupace, tedy 21. srpna 2018. Na trailer se podívejte zde: